Něco je se mnou špatně

27. prosince 2012 v 0:17 | Guizmo Mallarmé |  Žiju
Mám takové zvláštní pocity, jsem dotčena nespravedlností, kterou zjevně pociťuji jen já.
Nebudu se vztekat s novou titulkou, protože mi nevadí, jsem tvor tolerantní, přizpůsobivý, houževnatý. Nebudu stávkovat, podepisovat petice, protože vím, že tohle k ničemu nepovede. Jednu petici jsem podepsala, jako úplně první a jak to dopadlo? Z 22 lidí, měli pádný důvod proto, aby to podepsali ani ne patero lidí a zbytek? "Přiznávám, že jsem se nechala strhnout davem."

Jak se stalo, že najednou vidím, že lidé neumí brát zodpovědnost za své chyby?

Neumí to témeř nikdo z mých spolužáků, moje mámu jímá panická hrůza a amok, kdyby měla přiznat vlastní chybu. Kdy se stalo, že jsem si toho všimla? Kdy se stalo, že jsem si všimla toho, že zrovna já, osoba pochybná a společností vážně nebraná, zodpovědně trpím na zádech své chyby posledních let?

Co když je na čase smířit se s vlastní neschopností?

Kdy se stalo, že mi začalo být líto, že nikdo neocení mou práci? Kdy mne začalo mrzet, že nikdo nevidí moje obrázky a kdy mi začalo ležet v žaludku, že prohrávám v drobnosoutěžích proti lidem, kteří talentem možná oplývají, ale techniku a kreativitu neřeší? Copak výhra, já nepotřebuji žádné hmotné věci... já chci jenom vědět, že to co dělám má smysl. Něco... víc než jen desítky hodin strávených s tužkou, barvama a xichtem od tuše. To není hodina... dvě... to je někdy i 12 hodin, 20 hodin.
Například obrázek páně Srandy... 8 hodin a stejně prohrál a ani ho nikdo neviděl.
Femorian, 4 hodiny akryl a 4 hodiny tablet... a jak nízko chuděra malý se umístil.
Zorena... 7 hodin a je tak zmenšená, že krom hlasu od bratra snad žádný jiný nedostane.

Je v tom tolik práce... tolik hloupého captání, utrácení zbytečných peněz, dni ztraceného času, tolik vzteku a slz...
Padá na mne splín, ano, ano... nikdo mne nevidí, lidé které jsem tady měla jsou teď reální, jsem ztracená ve světě blogů, estránek a debilního facebooku.

Začínala jsem tady s povídkami o Codym a Ninovi, povídkami o páně Endovi, potom se sem nějak pozvolna dostávaly kresbičky, drobná malováníčka, fotky z procházek, z vlaku.

Tenhle blog skončí zapomenutý, protože teď má nejblíže ke svému konci co kdy byl. Prolétáme na hřbetě dračím, pásem asteroidů známých jako Zapomnění.


Zítra jse Guizmo poprvé na pohřeb, padá na ni spín... on už upadl a rozprostřel se jí po hlavě.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wild Child Wild Child | Web | 27. prosince 2012 v 0:34 | Reagovat

Ono se to vyplati

2 Adelaine Adelaine | Web | 27. prosince 2012 v 0:38 | Reagovat

Ále! Ty máš skvělé práce a myslím, že zrovna tvoje by se někde ukáázat mohly. Jsou zajímavé a originální, ne jako třeba moje. Stačí se maličko víc snažit, někde se vecpat a je to.
S blogem nekonči nebo tak, ne ne ne.

3 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 27. prosince 2012 v 0:40 | Reagovat

Ja v tebe vidím hlavne osobnosť a páči sa mi, že práve tú vkladáš do svojich diel.

4 Pajussska Pajussska | Web | 27. prosince 2012 v 0:48 | Reagovat

Na tenhle článek jsem klikla náhodně a přinutil mě podívat se na tvoje obrázky a musím říct, že kreslíš a maluješ fakt úžasně. Nevím, kolik ti je ani jak dlouho se tomu věnuješ, ale strašně se mi ty obrázky líbí, hlavně malby. Ty barvy, nápady, prostě všechno. Já si jedu pořád podle reality a nic jiného v podstatě nekreslím, takže...opravdu klobouk dolů ;-)

5 Guizmo Guizmo | Web | 27. prosince 2012 v 0:58 | Reagovat

[2]: Už mi nějak docházejí síly se cpát =)

[3]: Děkuji

[4]: To jsem ráda, že ta sebelítost je alespoň k něčemu dobrá =)

6 pavel pavel | Web | 27. prosince 2012 v 2:22 | Reagovat

Hlavu vzhůru, nikdo není dokonalej a každou chybou se člověk jen zlepšuje. Jsi nadaná a chce to jen trpělivost, kterou jistě máš. :-)

7 Že by já? Že by já? | Web | 27. prosince 2012 v 2:44 | Reagovat

Rozhodně se nenech nějakým neúspěchem odradit! Já v životě nic nevyhrála, dokonce jsem se ani neumístila v žádný soutěži, ale nevzdávám to, protože si říkám: "jednou to vyjít musí!" Taky pomáhá taková větička: "Počkejte, až jednou budu slavná, budete moje obrazy dražit za milióny!" Pravda, je to trochu nadnesené, ale proč si nezalichotit. :D Viděla jsem tvoje díla, jsi dobrá a nemáš důvod házet stojan a barvy do žita :)

8 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 4:31 | Reagovat

Tak som Ta spoznal aj po inej stranke, nez doteraz. Podrobnejsie som presiel galeriou. Dojem pozitivny. Si svojrazna a z Tvojich vytvorov vyzaruje urcita (dost velka)sila. Este ju kanalizuj v spravny smer a bude to super. Trochu trpezlivost. Kazdopadne vydrz! :-)

9 mengano mengano | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 7:25 | Reagovat

Ale jdi ty. Co je to za řeči? Jsi nadaná, malovat a kreslit umíš. Že ses nestala přes noc slavnou? To se přece stává. Nic není hned, chce to trpělivost.

Uvidíš, že tě tyhle chmury zase přejdou :-)

10 Tlustjoch Tlustjoch | Web | 27. prosince 2012 v 9:36 | Reagovat

Nekonči.
Zvykl jsem si sem chodit.
2013 plánuji (již brzo) vyhlásit rokem TlusŤocha; nechceš mi k tomu nakreslit obrázek?

11 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. prosince 2012 v 10:13 | Reagovat

Nejanči, to je přece všechno úplně normální. V první řadě se to všechno musí líbit autorovi samotnému a je moc důležité, abys svými výtvory dělala radost především sama sobě. To ostatní postupně přijde, buď asertivní a to, co považuješ za správné, dělej dál. Budeš se možná za čas divit, co se všechno odehrálo. A jestli ne, pokračuj! :-)

Když jsem byl v Japonsku, dozvěděl jsem se, co se tam považuje za vášeň: Třeba když někdo sám pro sebe 40 let pěstuje v ústraní bonzaje, které celou tu dobu nikdo jiný nevidí, a po těch 40 letech do jeho hájemství omylem někdo zabloudí, ty krásné bonzaje uvidí a skoro nedýchá z toho, jaká je to krása. A ten náhodný návštěvník v tu chvíli řekne: "Nádherná vášeň!" A tehdy pěstitel bonzají dojde naplnění svého celoživotního koníčka :-). To je tedy vášeň po japonském způsobu. Neboj, nejsme v Japonsku, tady to (většinou) netrvá tak dlouho. Tak se drž, veď si svou a nenech se otrávit. A už vůbec ne vlastní netrpělivostí :-).

12 Guizmo Guizmo | Web | 27. prosince 2012 v 13:05 | Reagovat

[11]: Nejančím, jen jsem poněkud rozmrzelá z toho všeho.
Nojo, japonci =)

[10]: =D Určitě

13 neros-san neros-san | 1. ledna 2013 v 23:35 | Reagovat

Jestli sekneš s blogem, nesekneš s malováním.
A protože každý tvůrčí člověk touží být viděn (neboť umění (i to skromné, japonské), je určeno k potěše ducha (a jeden duch takové potěchy sní strašně moc (zatímco pro duchy jiné to může být opět plný talíř))), restepektivtekeketetřémetrevééheřneexesteje... touží, aby jeho díla byla viděna a z toho, co jsem (sice zběžně, ale přece jen) viděl já usuzuji, že tvůrčím člověkem nejen jsi, ale dokonce se za něj i považuješ (a má to dobrý důvod, toto považování, tak si sebe sama trochu víc važ) a tudíž (a ano, už se blížím k pointě, byť cesty komentářů jsou vždy nevyzpytatelné a k mé smůle se sem už možná nikdy nepodívám (mám mizernou paměť (nikoli počítačovou))) dříve nebo později opět své výtvory budeš potřebovat zveřejňovat.
Tudíž mé stanovisko zní:
Nic neruš, budeš pak mít zbytečnou práci s obnovou.

14 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 18:13 | Reagovat

Mně se kupříkladu oba obrázky do soutěže líbily, rozhodně bych neřekla, že to bylo špatně namalované a ráda bych od tebe v budoucnu dostala další příspěvky, velice jsem se na ně těšila. Možná byl spíš problém v konceptu soutěže - fanfikční - tzn. vyhrávalo to, co se nejvíce blížilo představě čtenářů o postavách. Rozhodně bych to neviděla nijak kriticky, technikou jsi rozhodně patřila k nejlepším. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama